ESY HANDICAP HELP, o.s.

Chcete žít samostatně? Chcete snížit svou závislost na druhých? Chcete dosáhnout na své sny, přání a cíle, ale handicap Vám to nedovolí? Využijte našich slušeb.

Kalendář

Poradenství

Nárok na příspěvek na péči má každý, kdo je v nepříznivé sociální situaci. Tento nárok se netýká hmotné nouze - tj. nedostatku peněz !!! Nepříznivá sociální situace znamená, že člověk potřebuje fyzickou pomoc nebo dohled druhé osoby nebo sociální službu k tomu, aby mohl žít "normálním, běžným" způsobem. Poskytovaná péče tedy pomáhá potřebnému člověku zajistit, aby mohl žít co nejvíce soběstačný a důstojný život. Dítě do jednoho roku na příspěvek na péči nárok nemá, ačkoliv výše uvedenou pomoc také potřebuje. O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Žádost o "příspěvek na péči" je možné podat na místně příslušném obecním úřadu. Řízení o příspěvku by nemělo trvat déle než 90 dní, pro výplatu je rozhodný den podání žádosti, po jeho schválení bude vyplacen zpětně od data podání žádosti.

 Jak se posuzuje nárok na příspěvek na péči ?

·       řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele

·       zařazení do konkrétního stupně "závislosti" je přímo úměrné závažnosti nepříznivé sociální situace

·       při posuzování nároku se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav žadatele

·       na základě vyjádření praktického lékaře, odborných lékařů, případně funkčního vyšetření, zdravotní stav zhodnotí posudkový lékař úřadu práce v místě bydliště žadatele.

·       dále obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření, při němž sociální pracovník v domácím prostředí zkoumá, jak je žadatel soběstačný a schopný samostatného života

·       potřeba pomoci, tedy stupeň závislosti, vychází z činností běžného každodenního života, při nichž potřebuje žadatel o příspěvek pomoc nebo dohled

 

Zákon o sociálních službách:

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

§ 7

(1) Příspěvek na péči (dále jen "příspěvek") se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

(2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8.


(3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.


(4) O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

§ 8

Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

 

Na co lze použít "příspěvek na péči" ?

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy „spotřebován“ jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Dá se také předpokládat, že oba výše uvedené způsoby bude příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče. Pokud pečovatelské služby poskytuje organizace, musí s uživatelem péče uzavřít písemnou smlouvu o poskytování sociálních služeb.

Česká republika se potýká s řadou problémů na trhu práce, které v delším horizontu povedou k nenapravitelné ztrátě konkurenceschopnosti naší země. Jedná se například o nízkou zaměstnanost žen s dětmi, nízký podíl částečných úvazků či málo dětí umístěných v zařízeních péče o děti.

Dlouhodobě je proto potřeba zajistit co nejdostupnější služby a ochranu sociálně citlivých skupin obyvatel. Systém se výrazně zjednodušuje a služby se stávají dostupnější. Naopak se zpřísňuje boj se zneužíváním dávek, aby je mohli pobírat jen ti skutečně potřební.

Sociální reforma se také snaží co nejvíce vyjít vstříc rodičům s dětmi, zejména pak matkám, pro něž je volba mezi rodinným a pracovním životem v současných podmínkách velice obtížná. Díky změnám v sociálním systému se jim nyní otevírá více možností k optimálnímu sladění rodinného a pracovního života.


Hlavní změny


·     Ztíží se podmínky pro zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Ukončí-li člověk bez vážného důvodu pracovní poměr, který mu zajistil úřad práce, nebo dostane od zaměstnavatele za hrubé porušování pracovních povinností výpověď, bude se moci do evidence nezaměstnaných přihlásit znovu až po šesti měsících.


·      Snižuje se podpora v nezaměstnanosti těm, kteří sami podají výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou. Výjimkou jsou vážné rodinné či zdravotní důvody definované zákonem.


·       Rozhodné období pro nárok na podporu se zkracuje o jeden rok. Nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít uchazeč, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou, nikoli tří let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.


·       Nabídku veřejně prospěšných prací musí nyní uchazeč o zaměstnání přijmout. Pokud uchazeč placenou veřejně prospěšnou práci nepřijme, nebude mu již vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Při odmítnutí práce ztratí dotyčný také nárok na maximální výši dávek hmotné nouze. Změna se týká především déle nezaměstnaných, kteří nejsou motivováni hledat si novou práci.


·      Vzniká povinnost některých vybraných nezaměstnaných hlásit se na CzechPointu. V opačném případě přijde uchazeč o podporu v nezaměstnanosti, stát mu přestane hradit zdravotní pojištění a bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Cílem opatření je omezení práce na černo.


·    Studenti budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě, že předtím odpracovali alespoň 12 měsíců během posledních dvou let, a platili tak příspěvky na sociální pojištění, vzniká jim nárok na podporu.


·       Uchazeči o práci si budou moci vybrat rekvalifikaci. Úřad práce poté tuto nabídku posoudí, zdali je vhodná z hlediska zdravotního stavu či uplatnitelnosti na pracovním trhu, a může zvolenou rekvalifikaci uhradit.


·       Zaměstnavatelé již nebudou povinni hlásit úřadům práce volná místa. Mohou tak ale učinit zcela dobrovolně.


·       Zvyšuje se motivace agentur práce sehnat uchazeči lepší zaměstnání. Za umístění uchazeče do zaměstnání a jeho setrvání na sjednaném pracovním místě, vyplatí stát agentuře příspěvek.


·       Firmy zaměstnávající postižené dostanou více peněz. Zaměstnavatel, který má více než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců, dostane od státu 75 procent vydaných mzdových nákladů, a to do výše 8 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance. Po roce se příspěvek může zvýšit o další 2 tisíce korun měsíčně.

·       Zpřísňují se postihy za nelegální práci. Pokuty za práci na černo se zvýší z deseti tisíc na sto tisíc korun. Firmám, které poskytují nelegální práci, bude hrozit pokuta ve výši 250 tisíc až deset milionů korun. Zároveň mohou přijít o možnost získat veřejnou zakázku či státní dotace.


·      Odstupné se bude odvíjet od doby, kterou zaměstnanec u daného zaměstnavatele odpracoval. Lidé, kteří odpracovali méně než jeden rok, mají nárok na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu. Zaměstnanci, kteří působí v dané firmě jeden až dva roky, mají poté nárok na částku ve výši dvou měsíčních platů. Tříměsíční odstupné dostanou ti zaměstnanci, kteří u téhož zaměstnavatele pracovali více než dva roky.


·         Stát bude kompenzovat uchazečům o zaměstnání nevyplacené odstupné, odchodné či odbytné. Zaplatí tak 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. V praxi se totiž často stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a tito lidé zůstávají bez peněz, protože po tuto dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.


·  Všechny sociální dávky jsou vypláceny Úřadem práce ČR. Vedle podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jde také o dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné), dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku), příspěvek na péči.


·       Mění se systém čerpání rodičovského příspěvku. Zájemci si nově mohou volit délku a výši příspěvku i v průběhu jeho čerpání.

·      Sjednotí se celková suma rodičovského příspěvku. Vyčerpat lze až 220 tisíc korun na jedno dítě. Rodičovský příspěvek bude vyplácen, dokud tato částka nebude vyčerpána, nejdéle však do čtyř let věku dítěte.


·     Rodiče nepřijdou o rodičovský příspěvek při umístění dítěte staršího dvou let do zařízení pro děti. Rodičovský příspěvek budou moci dál čerpat i rodiče dětí mladších dvou let, pokud tyto děti navštěvují zařízení pro děti v rozsahu do 46 hodin měsíčně.


·     Zvyšuje se příspěvek na bydlení. Ten se vypočítává podle normativních nákladů na bydlení, které jsou nyní vyšší.


·    K výplatě sociálních dávek budou zavedeny speciální karty. Osoby se zdravotním postižením tak mohou vybírat své dávky v bankomatech. Tzv. sociální karty mají sloužit také ke komunikaci se státní správou a jako průkaz zdravotně postiženého např. zaměstnavateli. Mohou fungovat i jako obdoba platebních karet, ačkoli nejsou jakkoli vázány na soukromý účet klienta. Jejich používání bude dobrovolné.


·      Sjednocují se dávky pro osoby se zdravotním postižením. Dosud bylo potřeba vyplňovat značný počet formulářů a předkládat řadu různých posudků. Systém se zjednoduší pouze na dvě dávky, a to na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku.


·         Upravuje se příspěvek pro provozovatele chráněných pracovních míst. Po uplynutí 12 měsíců provozu pracovního místa pro zdravotně postižené si může zaměstnavatel požádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.


Zvyšuje se příspěvek na péči pro některé handicapované děti. Dětem do 18 let ve II. stupni závislosti na pomoci bude stát dávat o tisíc korun měsíčně více, tedy 6 000 korun měsíčně.

Současný systém výběru přímých daní je velmi náročný a složitý a jeho administrativa je navíc velmi drahá nejen pro stát, ale i pro samotné poplatníky. Bylo proto nutné vytvořit nový jednoduchý a přehledný systém, který bude i dlouhodobě stabilní a více se přiblíží lidem.

Vláda klade důraz především na spravedlnost a rovné podmínky pro všechny poplatníky. Aby mohla i nadále být sazba daně z příjmu v poměrně nízké výši, je potřeba odstraňovat zejména výjimky, na které v podstatě navíc doplácí všichni ostatní.

Daňová reforma představuje také značné snížení zdanění práce na úkor zdanění spotřeby, které přinese mnoho pozitivních efektů. Na první pohled nebude tento posun možná patrný, ale ve výsledku pomůže celé ekonomice. Navíc bylo zdanění práce v Česku jedno z nejvyšších ve srovnání se skupinou nejvyspělejších zemí.

Hlavní změny


Rok 2012

·         Zvyšuje se sleva na dítě o 150 korun měsíčně. Všichni, kteří vyživují dítě, si tak budou moci odečíst od zálohy na daň daňové zvýhodnění na dítě ve výši 1 117 korun měsíčně. Celková roční částka daňového zvýhodnění se tedy zvýší o 1 800 korun na 13 404 korun.

·         Zvyšuje se daňový bonus. Nyní se tento bonus, který obdrží rodiče s vyššími daňovými odpočty, než je jejich daň, uplatňoval v rozmezí od 100 do 52 200 korun. Strop bonusu bude nově posunut do výše 60 300 korun ročně.

·         Zdaňuje se hazard. Loterijní společnosti již nebudou osvobozeny od daně z příjmů. Zavádí se také speciální odvod, který bude příjmem státního a obecních rozpočtů. Loterijní společnosti už nebudou moci rozhodovat o příjemcích svých odvodů.

·         Snížená sazba DPH se zvyšuje z 10 na 14 procent. Základní sazba DPH zůstává zachována ve výši 20 procent.


Rok 2013

·         Daň z přidané hodnoty se sjednotí. Bude existovat jedna sazba daně ve výši 17,5 procenta.


V dalších letech

·         Základem daně z příjmu se stane hrubá mzda. Sazba daně se sjednotí na 19 procentech. Lidé proto ušetří až stovky korun měsíčně.

·         Bude možné odečíst více peněz na dobročinné účely. Fyzické osoby budou moci odečíst 15 procent ze základu daně, právnické osoby 10 procent. Podpoří se tak více dobrovolná solidarita.

·         Sjednotí se sazby daně darovací a daně dědické. Sazba darovací daně se stanovuje na 19 procent, sazba dědické daně na 9,5 procenta. Výpočet těchto daní již nebude podléhat složitým tabulkám.

·         Odpočet úroků z hypotéky a úvěru ze stavebního spoření se sníží. Nyní bude možné odečíst maximálně 80 tisíc korun ročně. Do tohoto limitu se dostane drtivá většina hypoték.

·         Odstraňuje se dvojí zdanění dividend. Podíly na zisku budou osvobozeny od srážkové daně.

·         Ruší se některé nesystémové daňové výjimky. Zrušené výjimky budou zaměstnancům kompenzovány slevou na dani z příjmu ve výši 3 000 korun ročně.

·         Vznikne jedno inkasní místo (JIM). Zjednoduší se platba daní z příjmů a pojistných díky podávání jednoho formuláře a osobnímu daňovému účtu. Daňové subjekty již nebudou muset komunikovat zvlášť s finančními úřady, orgány správy sociálního zabezpečení, zdravotními a úrazovými pojišťovnami.

·         Odvody zaměstnanců na zdravotním pojištění se zvyšují o dvě procenta. Zaměstnanci tak budou nově platit pojistné na zdravotní pojištění ve výši 6,5 procenta.

·         Odvody zaměstnavatele se snižují o více než 1,6 procenta. Odvody firem za zaměstnance se spojí do jednotného odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění. Zaměstnavatelům se navíc tyto odvody sníží ze současných 34 procent (25 procent na sociální pojištění a 9 procent na zdravotní pojištění) na 32,4 procent. Tím dojde k podpoře zaměstnanosti, a to zejména u nízkopříjmových skupin.

·         OSVČ budou odvádět pojistné stejně jako zaměstnanci, a to v sazbě 6,5 procenta. Podnikatelé a živnostníci ale zároveň budou mít možnost si tuto sazbu zvýšit. Zvýší se tak i jejich následně vyplácené dávky, jako například starobní důchod.

Úkolem státu je zajistit svým občanům důstojné a přiměřeně zabezpečené stáří. Současný průběžný model ale tuto jistotu budoucím penzistům již není schopen zajistit.

Důvodem nutnosti změny je především stále se zvyšující průměrný věk dožití. To je obecně pozitivní jev. Na druhou stranu ale prodlužuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i celkový počet seniorů. Za pár let tak nastane situace, kdy na jednoho důchodce bude vycházet jeden ekonomicky aktivní občan. Neustále se tak snižuje počet těch, kteří mohou na důchodce přispívat. Je proto logické, že úměrně se zvyšujícím věkem dožití se bude zvyšovat i věková hranice odchodu do důchodu.

Aby nedošlo již v blízké době k ohrožení zabezpečení budoucích seniorů a nerostlo riziko jejich ohrožení chudobou, nezbývá než hledat jiné zdroje. Vláda proto vypracovala nový systém, který přináší možnost si na důchod uspořit část z příjmu a zajistit si tak více peněz ve stáří.

Hlavní změny

·         Lidé si mohou uspořit více peněz na stáří díky zavedení soukromých penzijních účtů. Do 35 let věku se každý může rozhodnout vstoupit do tzv. druhého důchodového pilíře a přidat si tak více na budoucí penzi. Lidé spořící ve druhém pilíři si budou moci zvolit ze tří možností vyplácení penze, a to jako doživotní penzi, výplatu dávek s pozůstalostní penzí či rentu na dobu dvaceti let. Spoření ve druhém pilíři je zcela dobrovolné.

·         Zvýší se maximální státní příspěvek v doplňkovém spoření, dnešním penzijním připojištění. Důvodem je motivace účastníků k ukládání vyšších částek.

·         Vlády nebudou moci účelově zvyšovat důchody. Nový princip valorizace penzí zaručuje, že vláda již nebude mít pravomoc svým nařízením měnit výše důchodů. Existuje již pouze automatický mechanismus, podle kterého budou starobní penze navyšovány na základě růstu inflace a reálných mezd.

·         Postupně se sjednotí věk odchodu do důchodu pro muže a ženy. Věk odchodu žen do penze by se měl zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, a to bez ohledu na počet dětí. Sjednotit by se na základě tohoto systému měl na 66 letech v roce 2041.

·         Postupně se zvýší věk odchodu do důchodu. Změna souvisí se zvyšováním průměrné délky dožití. Lidé narození po roce 1965 půjdou do důchodu později, než stanovují současná pravidla.

·         Posílí se spoření na předčasné důchody. Zaměstnavatelé lidí pracujících v namáhavých či rizikových profesích budou moci odepsat z daní vyšší příspěvky do penzijního připojištění. Díky tomu bude možné odcházet do důchodu o jeden rok až pět let dříve.

·         Upravují se podmínky pro získání vdovského či vdoveckého důchodu. Uzavře-li vdova/vdovec nový sňatek, ztrácí nárok na vyplacení tzv. odbytného. Zkracuje se také období pro opětovný nárok na získání vdovského/vdoveckého důchodu z pěti let na dva roky.

·         Základ pro výpočet starobního důchodu se mění z trojnásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek. Lidé s vyššími příjmy budou ve stáří dostávat více peněz. Tuto změnu vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu.

 
TOPlist