ESY HANDICAP HELP, o.s.

Chcete žít samostatně? Chcete snížit svou závislost na druhých? Chcete dosáhnout na své sny, přání a cíle, ale handicap Vám to nedovolí? Využijte našich slušeb.

Kalendář

MONITORING ORGANIZACE

Postižená žena založila s kolegy asistenční službu – Právo 14.05.2009

Ochrnutí, smrt dítěte, rakovina a záchrana před uhořením ve vlastním voze. To je život 46leté liberecké vozíčkářky Lenky Zimmermannové. Spolu se svými kolegy vybudovala organizaci poskytující asistenční službu ESY HANDICAP HELP.

Důvodem, proč založila vlastní organizaci pomáhající postiženým, byl především byrokratický šiml.

„Když jsme jako postižení pracovali v chráněných dílnách, měli jsme velmi malé platy, přestože jsme odváděli práci jako zdraví lidé. Na začátku jsem šla domů s tisícovkou. Dalším důvodem byl fakt, že vozíčkáře nikdo nechtěl,“ vysvětluje energická žena. Kromě toho chtěla dokázat, že i handicapovaní lidé se mohou uplatnit a být užiteční.

Na vozíčku se Lenka Zimmermannová ocitla v roce 1996 poté, co jí po pokousání psem podali očkovací látku proti vzteklině. „Půldruhého roku jsem byla ležák. Úplně jsem ochrnula, na nohy mě postavila až hrozba, že mi vezmou obě děti,“ vyprávěla Právu blondýnka, která při tom ve své kanceláři v centru Liberce vyřizovala korespondenci, telefony a pořádala miniporadu se svými kolegy.

Ve chvíli, kdy se do jejího života začal vracet optimismus, její 18letý syn náhle zemřel při autonehodě. „Byl zaměstnán u stavební firmy, která mu dávala práci už jako mladistvému. Přivydělával si, aby mi pomohl. Po jeho smrti jsem musela do práce,“ vyprávěla.

Pracovala nejprve v chráněných dílnách, které nebyly bezbariérové. Pokaždé, když potřebovala použít toaletu, musela požádat někoho třetího.

 „Byla jsem často nemocná a tam někde začal můj zájem o asistenční službu. Pomohl nám Výbor dobré vůle Olgy Havlové, nadace Kuře, Preciosa anebo Euronisa, ale hlavním donátorem se stala Nadace Syner. Vybavila nám bezbariérové kanceláře, poskytla prostory i prostředky do začátků,“ vzpomíná na dobu před dvěma lety.

 Začátky centra osobní asistence hodnotí jako dobu, kdy se učila za pochodu. Zpracovávat projekty se naučila už v minulosti, teď musela zvládnou manažerské schopnosti a týmovou práci.

Z prvních pěti přihlášených projektů vyšly tři. Z prvních deseti klientů centra je jich dnes na 350.

 „Co mě ale štve, jsou různé kontroly státních orgánů. Například nám vyčetli, že máme ve správní radě samé postižené. Když se jich náš psycholog, který je také na vozíčku a pomáhá lidem na spinální jednotce, zeptal, proč si myslí, že by měl odvádět horší práci, už mu neodpověděli,“ uzavřela vozíčkářka Zimmermannová.

 
TOPlist